Moto: Staronový vítěz Řidič Vysočiny 2024




Kategorie motorek byla poprvé sloučena do jedné. Utkaly se tak spolu třeba fichtl s tisícikubíkovou motorkou. Že to není o síle motorky, dokázaly výsledky. 
Ač se původně přihlásilo sedm motorek, na start dorazily jen tři. A zvítězila ta o nejmenším objemu – Jawa 50 Pionýr 21 Ondřeje Novotného z Jihlavy, který zvítězil v malých motorkách i vloni. 


Se svým motocyklem měl výhodu při jízdě zručnosti, kdy se mělo jet co nejpomaleji mezi kužely. A pak možná ty testy, neboť další účastník není z Vysočiny a třetí pracuje v Praze. 
Vůbec poprvé soutěž jel Vladimír Priesol z Kolína. “Pěkný zážitek, krásná příroda, jsem spokojen,“ řekl po jízdě.  


Co si užil nejvíc? „Překvapilo mě, že jsem si pamatoval celou SPZ se vším, co tam bylo,“ sdělil k úkolu, kdy si soutěžící museli zapamatovat všechny možné údaje o autě. 
„Jízda zručnosti byla zajímavá, hlavně ta pomalá. Ale v té malé rychlosti jsou ty kužely těžký.“ Jak dodal, na motorku se vydá tak třikrát čtyřikrát ročně. Když dostal nabídku zajet si Řidiče, neváhal. Paradoxně nejtěžší na celé soutěži bylo dojet sem z Kolína. 


„Zima na ruce, ale nebylo moc aut, tak to šlo, přesto to byl nejobtížnější úsek Řidiče,“ dodal se smíchem.
K vědomostním testům z místní historie přiznal, že byl „mimo“ a byla to tipovačka.   
Stejně jako třetí účastník, Jan Luxa z Vyskytné nad Jihlavou, naznal, že si organizátoři zaslouží velkou pochvalu. „Vše bylo precizně připravené.“ 

 

 


 

 

Nejtěžší byl příjezd po štěrku


Ondřej Novotný
z Jihlavy, Jawa 50 Pionýr 21 


„Letos jsme neměli mapy jako vloni (malé motocykly měly vloni mapku), jinak dobrý,“ zhodnotil Ondřej jednou větou celý závod. Cesta prý byla v pohodě, žádný problém nenastal. „Naštěstí jsem nezakufroval.“   


Co bylo na soutěži nejobtížnější? „Nejhorší byl ten příjezd tady na tom štěrku,“ řekl s tím, že od silnice k policejnímu areálu se jede po štěrku, který jeho Pionýr těžko zvládal. 


Závěrem dodal, že ho překvapilo, že letos nejel „můj oblíbený konkurent pan Roupec z Telče“. 

 

 


 

 

Řekli o soutěži 

• Jakub Glas, Tomáš Mokrý (oba Nové Veselí), Trabant 
Hodně povedená akce a zase vyšlo počasí. Otázky, úkoly, všechno v pořádku, dobře vymyšlený. Nikde žádnej zádrhel. Byla by to škoda zůstat doma.
Složité byly vědomostní testy. Ten lokální tady o Brtnici, Kněžicích…, to je pro místňáky nebo pro znalce a milovníka historie. Takže to byla spíš taková střelba. To takový rychlostní slalom byl v pohodě, stejně jako jízda zručnosti, s tím my jsme spokojený. 
Policie má krásný nový areál a k tomu letiště v Komárovicích. Areál paráda, myslím, že se mají kde na nás učit (smích). Asi to potřebujou. 

 

• Roman Perna se synem Janem (oba Salavice), Audi 
Ročník to byl super. Nejtěžší disciplína byla ta historie, ostatní šlo, a na slalom se těšíme. V tomhle areálu se toho hodně změnilo; je moc pěkný. 

 

• Martin Tomáš s manželkou Drahomírou (oba Praha) 
Jezdíme každý rok. Letos to bylo opravdu pěkný. Bereme to jako zábavu a člověk se něco naučí, rádi sem jezdíme. Nejhorší jsou ty testy, zvlášť historie, ale jinak dobrý. Slalom? To je pro mě radost. Tenhle areál si pamatuju, teď je úplně nádherný, policii to přeju, protože to potřebuje. 

 

• Jiří Rössler s manželkou Klárou (oba Nové Veselí) Trabant 
Trasa moc pěkná, dovednostní úkoly super, ty testy, to je prostě můj kámen úrazu, je to o slovíčkaření a časový limit do toho, takže je to stres, proto mě to nebaví.
Zdravověda na jedničku a hlavně ty slalomy. Na tohle je trabant výbornej. Na rovince ztrácí, ale v zatáčkách je rychlejší. Čas jsme měli 54 vteřin. 
K areálu? Překvapily mě ty vlaky a budovy pojmenované jako banky a tak, změnilo se to tady k nepoznání. Jsem rád, že se můžeme podívat, jinak se sem člověk asi nedostane, protože to je pro veřejnost uzavřený. Takže za to moc děkujem.  

 

• Josef Tuhý s manželkou, Praha, VW Tiguan 
Minule jsme jeli se žlutým kabrioletem bavorákem Z 3, teď jsme přijeli s bílým VW Tiguanem. Proč? Protože je zima. Měli jsme to naplánované, ale čím víc se to blížilo, tak jsme to museli přehodnotit. Když má člověk sklopenou střechu, tak to je málo komfortní, je to malý auto, sporťák - a hlavně s kabrioletem si to člověk chce užít a relaxovat.
Jinak tento ročník byl zase úžasný, moc se nám tu líbí. Příště? Jestli nám to bude trochu časově dovolovat, tak přijedeme. Už letos jsem chtěl vzít vnoučata, ale manželka rezolutně řekla, že ne. Už vím proč - když jsem viděl ty malý děti někde na těch stanovištích, kde se čeká delší dobu, tak na to jsou ještě malí. 

 


 

 

 

Ročník modernizovaných policejních areálů   Řidič Vysočiny 2024 – I.




Mimořádný ročník s precizní organizací, jen ty testy, dalo by se shrnout tvrzení soutěžících při hodnocení letošního Řidiče Vysočiny. 
Nádherné počasí, super policejní areál, krásná trať a zajímavé úkoly. V nich byly i tři vědomostní testy - technický, pravidel silničního provozu a vlastivědný o území, kterým trať vedla. Právě s ním měla řada posádek, zvláště mimovysočinských, potíže.   


Soutěžící však i ty testy přijali, protože většina si jako každý rok přijela závod především užít, a to se povedlo. 
Trasa po Jihlavsku a Třebíčsku vedla ze startu zcela modernizovaného výcvikového areálu na Pouštích na další přebudovaný policejní areál – letiště Komárovice, a pak přes Brtnici, Kněžice, Předín, Želetavu, Zdeňkov, Krasonice, Novou Říši, Telč, Sedlejov, Bezděkov, Stajiště, Třešť a cíl byl opět na Pouštích. 


V řadě malých obcí byla soutěžní stanoviště. Starostové těchto obcí vycházeli soutěži vstříc. Velké poděkování za pomoc si zaslouží například starosta Krasonic.
Kromě Komárovic, kde soutěžící absolvovali jízdu zručnosti „bez zrcátek“ jen s navigací od spolujezdce, a rychlostní slalom, který si všichni pochvalovali, byl na dalších zastávkách vždy jen jeden úkol. Právě na letišti se proto zpočátku utvořila kolona aut a posádky musely delší dobu čekat. Pak již žádné prostoje nebyly. 


Dalšími zajímavými úkoly byly postřeh (zachycení padajícího pravítka) nebo podélné parkování. Zveřejněné video na Facebooku z této disciplíny mnozí uživatelé sociálních sítí kritizovali, neboť „prostoru bylo podle nich až až“, jenže si již neuvědomili, že každé z aut je jinak dlouhé, a neviděli, že na zemi byl provaz, za který auta musela zajet. Komu se to nepovedlo, ztrácel body. 
V cíli byl pro posádky přichystán program, prohlídka areálu a prezentovala se zde řada policejních složek. K vidění bylo i policejní Ferrari, které „propadlo státu“, neboť pocházelo z kriminální činnosti. Takové závodničce neujede žádný z motoristů. 


Letos poprvé byly sjednoceny kategorie malých a velkých motorek, které soutěžily dohromady. Ač se jich přihlásilo sedm, na start dorazily jen tři. Vyhrál ten s nejslabším strojem (motorky přineseme v příštím vydání JL).
V kategorii aut došlo také k malé změně. Hodnoceni byli i zcela mladí řidiči v kategorii Řidič začátečník. V nejrozšířenější kategorii aut startovalo 58 posádek. Oceněny byly první tři. Ty také získaly kromě věcných darů poukaz na jízdu v terénním autě na krkolomném policejním polygonu. 
Šestadvacátý ročník zažil ještě jednu změnu. Poprvé se jej neúčastnil mnohonásobný vítěz Vladimír Roupec z Telče, který absolvoval všech 25 předchozích ročníků. Letos nemohl jet ze zdravotních důvodů.  
 

Řidič Vysočiny 2024 – videa




 

Řidič začátečník: Bratranci si rozdělili medaile




Do kategorie Řidič začátečník se přihlásily dvě posádky – shodou okolností bratranci, jejichž otcové jsou bratři původem z Jihlavy.   
Tobiáš Svoboda z Brna s tátou Mirkem má řidičák asi měsíc a půl. Od té doby už stihl najet dle svých slov na dva tisíce kilometrů. Řídil Škodu Octavia.


„Jel jsem úplně poprvé. Líbilo se mi to moc, jen ten začátek, kdy se čekalo dlouho, ale pak už to jelo. Nejtěžší disciplína? Pro mě ty testy - vlastivěda. Brňákům to moc nešlo (smích). Ostatní bylo bez problémů, i parkování,“ zhodnotil závod, v němž skončil v absolutním pořadí na výborném 10. místě.


Také jeho otec měl pro něj jen slova chvály: „Na to, jakou chvilku má řidičák, tak kroucení volantem, parkování, vyjíždění, nebyl to problém. I rychlostní slalom byl dobrý, minuta pět je dobrý čas.“
Když Tobiáš převzal ocenění za první místo, posteskl si, že byli v kategorii jen dva. „Mohlo přijet víc řidičů.“

 

Druhým ze soutěžících byl jeho bratranec Patrik z Třebíče, který jel s otcem Martinem z Brna a také oktávkou.
„Moc jsem si to užil,“ říká Patrik s ještě mokrým řidičákem, který získal před třemi čtyřmi měsíci. „Zručnost nebyla problém, větším problémem byl test o kraji, tam byly pro mě dost složitý věci. Parkování? Myslím, že v pohodě, bez pípáku, bez kamer, netrefili jsme žádný kužel. Areál je krásný, nový, doufám, že nepotkám nikoho, kdo se tady vycvičil,“ rozesmál se.
Jeho otec neměl co dodat: „Jsem spokojený, výborný řidič, krásný místo.“ 


 

Dávat pozor a předvídat

Jan Morávek, Miloš Morávek, Třebíč

Třebíčští soutěžící otec Miloš se synem Janem nejsou v Řidiči nováčci. Jeli asi podesáté, Jan ale řídil teprve podruhé.
„Začali jsme v krásném prostředí a skončili v krásném prostředí,“ popisuje hned na úvod pan Miloš policejní areál, který byl startem i cílem. „Tady je to nádherný, a k tomu ten čas, když je jaro,“ nechal se unést.


K soutěži pak dodal: „Trať vedla krásným krajem, líbily se nám všechny soutěže.“ A kupodivu si nestěžoval na vědomostní test z místních znalostí. „Ten se mi líbil nejvíc,“ poznamenal s úsměvem, „jsme z Třebíče, ale nám to nevadilo, měli jsme tam jen jednu chybu. Takže letos jen superlativy.“
A co říkal řidič Jan třeba na rychlostní slalom? „To je moje nejoblíbenější disciplína, takové kdyby byly všechny, bylo by to ideální - vynechat ty testy,“ sdělil upřímně.


Na testy měl naštěstí svého otce, takže když spojili síly, bylo z toho první místo. A možná i díky autu, jak dodává Jan. Jeli Fabií, která je velmi pohyblivá.


V soutěži Řidič Vysočiny 2024 jsou první, jaký je ale Jan řidič mimo soutěž? „Asi dobrej, když jsme první,“ rozesměje se otázce.
Jakou radu by měl pro všechny motoristy? „Hlavně je potřeba dávat pozor a předvídat situace. Bez toho může nastat něco ošklivýho. Být více opatrný, a pokud možno, zbytečně nespěchat.“


 

Mysleli, že skončí předposlední

Věra Körberová, Jaroslav Körber, Jihlava

Manželé Körberovi z Jihlavy jeli soutěž už podruhé. Tentokrát však s malými dětmi Aničkou a Járou – a bylo z toho druhé místo.
„Chtěla jsem manželovi dokázat, že umím řídit. Tak se konečně už nebude bát, když někam pojedem,“ usmívá se maminka Věra.


„Trasa byla úžasná, některými místy jsem jela vůbec poprvé,“ přiznává s tím, že „manžel to má projeté na kole. Byl to super zážitek.“ Co ji nejvíce chytlo? Překvapivě rychlostní slalom. „Strašně se mi líbil… a ten adrenalin! Děti nejely se mnou, gumy pískaly, tak jsem si to moc užila.“


Jak tatínek sdělil, takový výsledek vůbec nečekali. „Protože jsme jeli s dětmi, tak jsme se víc starali o ně než o soutěž, a nakonec to asi náhodou vyšlo. Některé otázky jsme tipovali. Ono hlídat děti a ještě do toho vyplňovat test, to musíte dát něčemu prioritu a většinou to dáváte těm dětem.“


„Popravdě jsme čekali předposlední místo,“ říká paní Věra a Jaroslav přitakává: „Když se mě manželka zeptala, kolikátý jsme skončili, tak jsem říkal, že předposlední.“


Když jeli poprvé, tak prý skončili někde mezi posledními, proto tentokrát přijeli s tím, že si soutěž spolu se svými dětmi hlavně užijí.
Co dodat? Otec Jaroslav to říká jednoznačně: „Nemusí se toho bát rodiny s dětmi.“ A pak oba dodali: „Děkujeme moc policii, že tam dala i dětské hřiště, tak si děti i občas pohrály, bylo to moc fajn.“


 

Jeli potřetí, získali třetí místo

Michael Straka, Hajany, Radek Maurer, Třešť

Soutěž už jeli potřetí. Michael Straka z Hajan (Brno venkov) a Radek Maurer z Třeště. „Letošní ročník byl moc pěkný,“ shodují se. „Vyšlo počasí, trasa byla zvolená krásně a jaro tomu dodává kouzlo. Byly zajímavé úkoly jako každý rok.“


Co bylo pro ně nejtěžší? Asi disciplína podélného parkování na stanovišti v Nové Říši. Proč? „Letos jsme jeli poněkud velkým autem, tak jsme z toho měli trošku obavu.“ Tím poněkud větším autem byl nádherný Cadillac z roku 1997.


Velké vozy mají hendikep nejen při jízdě zručnosti, ale i v rychlostním slalomu. „Z toho jsme měli taky maličko strach, ale co jsme ztratili kličkováním mezi kuželama, jsme nahnali v počátečním sprintu, tak se to vyrovnalo,“ smějí se.  


Proč vůbec zvolili Cadillac? „Chtěli jsme si užít volný den, přijet s něčím zajímavým a nezapadnout do davu.“ To se jim vydařilo, protože jejich vůz byl obhlížen snad stejně jako policejní Ferrari.


Jak prozradili, v řízení se střídají a vždy jedou jiným vozem. „Jeden rok řídí Michael, pak já… Minule jsme jeli oktávkou, předtím hyundai a příští rok máme v plánu, pokud ho dokončíme, jet Mini Cooperem z roku 1976.“


A co by jako bronzoví medailisté vzkázali všem řidičům? „Aby začali používat mozek, přidali ohleduplnosti na silnicích a osvěžili si znalost pravidel.“

 

 

 

Vítězové Řidiče Vysočiny 2024 jsou z Třebíče




 

26. ročník motoristické soutěže Řidič Vysočiny zná vítěze. Po pětaosmdesáti kilometrech a devíti soutěžních úkolech v kategorii automobilů vystoupali na stupně nejvyšší Jan Morávek s otcem Milošem z Třebíče.

Jako druzí skončila rodina Körberova z Jihlavy, která jela s dvěma malými dětmi. Jak řidička a maminka Věra s úsměvem poznamenala: „Chtěla jsem manželovi dokázat, že umím řídit. Tak se už konečně nebude bát, když někam pojedeme.“

Třetí místo obsadili Michael Straka z Brna venkov a Radek Maurer z Třeště, kteří jeli v obrovitém cadillacu z roku 1997. „Chtěli jsme si to užít,“ říkají shodně s tím, že každý rok jedou s jiným vozem.

V nově ohlášené kategorii Řidič začátečník vyhrál Tobiáš Svoboda z Brna se svým otcem, když porazil svého bratrance Patrika Svobodu jedoucího také s otcem. Oba mladí řidiči mají řidičský průkaz teprve několik měsíců. Tobiáš se přesto v absolutním pořadí umístil na 10. místě.

V kategorii motorek se na start postavily jen tři motorky. Zvítězil Ondřej Novotný s Jawou 21.

Všichni účastníci si pochvalovali vybranou trať, soutěžní disciplíny a perfektní organizaci. Vítězové v kategorii automobilů mimo jiné obdrželi i poukaz na jízdu terénním vozem po nově zřízeném polygonu v policejním areálu na Pouštích.

Soutěž tradičně pořádají Jihlavské listy spolu s policejním Vzdělávacím zařízením Jihlava.

Videa z akce:

 

Více v úterním a pátečním vydání JL

Trať Řidiče Vysočiny zítra přivítá závodníky




Zítra, v sobotu 27. dubna, v osm hodin ráno odstartuje 26. ročník motoristické soutěže Řidič Vysočiny. 
Více než 130 soutěžících vyrazí podle „slepého“ itineráře na přibližně pětaosmdesátikilometrovou trať. Na ní bude devět stanovišť, na kterých budou závodníci plnit různé soutěžní úkoly. 


„Na trati jsou rovněž skryté kontroly, které sledují dodržování pravidel silničního provozu a pravidel soutěže,“ píše se v pokynech závodu, který se jede za běžného provozu.


Start i cíl je v areálu Vzdělávacího zařízení (VZ) Jihlava na Pouštích (mezi Třeští a Stonařovem), kde se v lesích nalézá zmodernizovaný policejní výcvikový areál. Soutěžící a jejich doprovod tak mají jedinečnou příležitost areál si prohlédnout, neboť ten je pro veřejnost běžně uzavřen. 


Letošní Řidič Vysočiny se jede ve dvou kategoriích – automobil a motocykl bez rozdílu kubatury. Jak avizoval Martin Souček, ředitel VZ Jihlava, jedna novinka je přesto přichystána. Kategorie automobilů je rozdělena na Řidič a Řidič začátečník. 


„Touto novinkou bychom chtěli zacílit do skupiny řidičů 17 až 20 let a nabídnout jim možnost vyzkoušet si disciplíny z oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, zdravovědy, techniky jízdy či ovládání vozidla,“ říká ředitel Souček.  


Pro soutěžící vždy patřil k nejatraktivnějším disciplínám rychlostní slalom, který se většinou jezdil na letištních plochách. Není vyloučeno, že bude opět zařazen. To se ale závodníci dozví až při samotné soutěži. 


V posledních ročnících v kategorii aut vítězili soutěžící ze Žďárska. Zda se letos bude dařit závodníkům z jiných okresů či například z Prahy, se bude vědět již v sobotu v podvečer. 


 

Přijďte si užít pohodový den ve výcvikovém areálu PČR




Již příští sobotu 27. dubna odstartuje 26. ročník soutěže Řidič Vysočiny. 
Největším lákadlem letošního ročníku je jednoznačně možnost prohlédnout si nově vybudovaný multifunkční výcvikový areál na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští), kde trénují bezpečnostní složky z celé České republiky. 

Jedinečná možnost, která se naskytne jen účastníkům soutěže Řidič Vysočiny, neboť zde je start i cíl závodu.  
Ač by se mohlo zdát, že motoristická soutěž je o rychlosti, opak je pravdou. Vyhraje totiž ten nejbystřejší a nejzdatnější.


Máte obavy z toho, že něco nebudete vědět nebo že tzv. přijdete o papíry? Rozhodně nemusíte.
Celá akce je především o tom, oprášit svoje znalosti z autoškoly, zdravovědy, ale čeká vás také jízda zručnosti nebo průjezd polygonem. Přijďte se pobavit a užít si pohodový den s rodinou. Projdete se po areálu, dáte si limonádu  nebo (pro neřídící a zletilé členy posádky) pivo nebo opečete špekáčky. 


Pokud jste se ještě nepřihlásili, právě teď je nejlepší čas zaregistrovat se zde na webu nebo poslat vaše jméno, telefon, adresu a hlavně kategorii, ve které chcete soutěžit (osobní automobil nebo motorka).
Těšíme se na viděnou v cíli!
 


 

Soutěž Řidič Vysočiny je tady!




Pro všechny řidiče a řidičky je tu již 26. ročník soutěže Řidič Vysočiny. Letošní „závod“ odstartuje 27. dubna z nově vybudovaného výcvikového střediska v areálu Pouště.
Letos jsou dvě kategorie, a to osobní automobil a motorky.

Na soutěžící čeká cesta podle slepé mapy, kdy musí projet daná stanoviště a plnit nejrůznější úkoly. Lákadlem tohoto ročníku je také samotný cíl soutěže. Ten totiž bude opět v areálu Pouště, který veřejnosti přístupný není a slouží jako výcvikové středisko bezpečnostních složek z celé ČR.

Soutěžící  budou mít jedinečnou příležitost prohlédnout si areál, který v Česku nemá obdoby.

Přijďte si i vy prověřit své znalosti a dovednosti a vyplňte svou přihlášku na tomto webu do 21. 4. 2024.