18měsíční trest za nedovolené ozbrojování a zcela osvobozující rozsudek za drogovou kriminalitu si u jihlavského okresního soudu včera vyslechl Ladislav Barák.

 „Kluci ze zásahovky nás ujistili, že ta zbraň není funkční,“ popisuje policista Jiří Růžička, který se jako první ve středu staví před senát okresního soudu v Jihlavě jako svědek, kde pokračuje dalším dílem hlavní líčení s obžalovaným Ladislavem Barákem. Toho kromě drogové kriminality žaloba viní i z nedovoleného ozbrojování samopalem Beretta a také malorážkovou zbraní.

 Soudkyně Dagmar Koutníková–Trnková žádá při výslechu svědka Růžičky podrobnější informace právě k samopalu. Ten leží jako důkaz na stole soudkyně. „Všimli jsme si, že byl natřený hustou černou barvou,“ vzpomíná na několik měsíců starý zásah v domě obžalovaného policista Růžička.I další předvolaný policista Horák vypovídá před soudem jako svědek. Slova svého předchůdce potvrzuje a doplňuje, že zbraň byla natřená neodborně. „Byla na posteli, ale určitě jsem nezkoušel, jestli je funkční,“ vzpomíná na zásah Horák.

 Soudkyně si následně žádá předvolání soudního znalce Miroslava Maštálky, který zbraň zkoumal a vytvořil na ni i posudek. „Provedl jsem vizuální zkoušku funkčnosti, bez střelby. Potvrdilo se mi, že jde o samopal Beretta M 38/42 italské výroby, z let 1942–1944. Jedná se o samopal používaný k vedení války,“ popisuje před soudem.

 Následně podotýká, že zbraň je i přes stáří několika desítek let funkční a střelbyschopná. Samopal na stole ale leží bez zásobníku i nábojů. Na dotaz přísedícího, jestli by se ze zbraně dalo střílet v případě, že by obsahovala náboje a zásobník, odpovídá jasně: „Na 95 procent ano.“

 Soudkyně si následně předvolává manželku obviněného Petru Barákovou. Ta potvrzuje svou předchozí výpověď u hlavního líčení a veškerou vinu ohledně drogové kriminality bere na sebe.

 „Drogy byly moje, ale už je neberu. Od té doby, co je manžel ve vazbě,“ zpovídá se Baráková u soudu.

 Když se státní zástupce Ivo Novák zajímá, proč Baráková nakonec úplně změnila své výpovědi z přípravného řízení, už plačící svědkyně odpovídá: „Já vím, že to byla chyba, že jsem to měla říct hned, ale měla jsem strach o sebe a svoje děti,“ povídá vzlykajícím hlasem.

 Eskorta následně v poutech přivádí k soudu i Martina Piskuru, ten je vazebně v té chvíli stíhán v jiné trestní věci. I on úplně otáčí svou výpověď z přípravného líčení a nově svědčí ve prospěch Baráka. „Křivě jsem tehdy vypověděl, protože jsem nechtěl jít do vazby,“ vysvětluje Piskura.

 Barák ve své emotivní závěrečné řeči uvádí, že svého činu lituje. Žádá soud o shovívavost. „Chci pracovat, řádně se starat o svou rodinu a mé rodiče a žít řádným životem.“ V závěru svého monologu se i rozpláče.

 Zatímco státní zástupce Ivo Novák žádá u soudu trest pro Baráka jak za drogovou kriminalitu, tak i nedovolené ozbrojování, advokát obžalovaného Petr Navrátil chce, aby soud Baráka obžaloby za drogy zprostil.

 Soudkyně následně odročuje vyhlášení rozsudku o 24 hodin. Ve čtvrtek po deváté hodině v místnosti číslo 9 Barák slyší osvobozující rozsudek za drogy. Za nedovolené ozbrojování mu ale soudkyně vyměřuje trest 18 měsíců. Tento trest je pravomocný. Statní zástupkyně si ale ohledně drog ponechala lhůtu na případné odvolání.