Blog Jihlavských listů

   Jednou zo základných vlastností človeka je, že musí neustále niečo chcieť. Človek nie je schopný ani na okamžik zastaviť vlastné chcenie, pretože je k nemu tlačený vyššou silou, ktorá prúdi univerzom. Je to neviditeľná, neutrálna sila, prúdiaca zhora, ktorá núti všetko živé do neustáleho pohybu. Do pohybu telesného, ako i duševného. Táto neutrálna sila  pôsobí samozrejme aj na človeka, ktorý z hľadiska duševného,  musí pod jej tlakom neustále niečo chcieť.

Každý z nás má slobodnú vôľu a preto má vo svojom chcení na výber. Na výber medzi dobrom a zlom. Medzi správnym a nesprávnym. Môžeme teda chcieť buď veci dobré, alebo veci zlé. Iba jedno nemôžeme! Prestať  chcieť!

S ľudským chcením a s možnosťou slobodnej vôle smerovať svoje chcenie buď dobrým, alebo zlým smerom je však spojená zodpovednosť. Zodpovednosť za všetko, čo sme chceli! Každý druh nášho slobodného chcenia je určitou sejbou a osobná zodpovednosť zaň je zase žatvou presne toho, čo sme chceli.

Chcením teda sejeme a prostredníctvom zodpovednosti žneme. Akou je naša sejba, takou bude aj naša žatva. Je to Zákonitosť, ktorá zaručuje Spravodlivosť vo stvorení. Železnú Spravodlivosť, ktorej nemôže uniknúť nikto z ľudí!

Ak sa má človeku dobre dariť, ak má zberať iba dobré plody, jeho chcenie musí byť dobré. Jedine vážne chcenie k dobrému môže byť pre každého z nás cestou k mieru, šťastiu, radosti a  spokojnosti. K skutočnému mieru, šťastiu radosti a spokojnosti!

Čo je však vlastne ono spomínané dobré chcenie? Mnoho ľudí má o ňom skreslené predstavy, pretože neraz si sami o sebe myslia, že chcú dobre a že konajú dobre, ale v skutočnosti tomu tak nie je.

Aby nebolo v tejto zásadnej otázke žiadnych pochybností povedzme si, čo je to teda vlastne to dobré chcenie.

Ak človek chce dobre iba sebe samému a toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak ním poškodzuje iných ľudí a dokonca im spôsobuje bolesť a utrpenie, nie je to žiadne dobré chcenie, ale číry egoizmus.

Ak človek chce dobre sebe samému a svojim najbližším a toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak tým poškodzuje iných ľudí a spôsobuje im bolesť a utrpenie, nie je to žiadne dobré chcenie, ale opäť iba egoizmus.

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším a svojej firme, ale toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak poškodzuje iných ľudí a spôsobuje im bolesť a utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale taktiež iba egoizmus.

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme i svojmu národu, ale toto jeho chcenie vyvoláva disharmóniu a spôsobuje nepríjemnosti, ak poškodzuje iných ľudí a iné národy a spôsobuje im bolesť, či utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale egoizmus.

Ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme i všetkým národom na zemi, ale toto jeho chcenie ničí prírodu, utláča zvieratá a spôsobuje im utrpenie, nie je to dobré chcenie, ale egoizmus.

Jedine ak človek chce dobre sebe samému, svojim najbližším, svojej firme, všetkým národom na zemi, všetkým zvieratám i celej prírode, jedine to je človek skutočne dobrého chcenia. Človek, ktorý seje dobro a preto aj dobro zožne!

Pozrime sa teraz vôkol seba  a zvážme, koľko je asi medzi nami ľudí naozaj dobrého chcenia? Uvážme, že mnohé z toho, čo sme doposiaľ za dobré chcenie považovali sú v skutočnosti iba rôzne skryté formy egoizmu.

Potvrdením tohto faktu je náš súčasný život na zemi, v ktorom prostredníctvom účinkov neomylných a spravodlivých Zákonov univerza každodenne žneme to, čo sme zasiali. „Kvalita“ života súčasnej civilizácie je až príliš jasným vysvedčením toho, akí naozaj sme. Táto „kvalita“ života ľudstva je totiž žatvou nášho vlastného egoizmu.

Vo svete existuje veľké množstvo v jadre dobrých ľudí, ku ktorým je preto volané: Nasmerujte svoje chcenie dôsledne len a len k dobru! K dobru, ktoré nie je dobrom iba pre vás, ale pre všetkých a všetko okolo vás. Jedine takto budete dobro siať, aby ste napokon dobro aj zožali. Váš život sa potom stane šťastným, radostným a naplneným. Lebo do chodu univerza je jeho Tvorcom votkaný dokonalý Zákon, že iba ten, kto skutočné dobro seje, môže skutočné dobro a šťastie zožať. Nikto iný!

http://kusvetlu­.blog.cz/  v spolupráci s J.L.

Největší zpravodajskou událostí dnešního dne je bezesporu zatčení středočeského hejtmana Davida Ratha s krabicí napěchovanou penězi v ruce protikorupční policií. Pokud se vše z čeho je obviněn prokáže, tak zavolám hurá, konečně se chytila alespoň středně velká ryba. O něm však psát nechci. Zaujala mě jiná věc na tomto případu. Spolu s ním byl ve stejné aféře zatčen i Petr Kott. Bývalý poslanec za ODS a průkopník stále častěji využívané politické disciplíny. Totiž přeběhlictví. Svého času ve sněmovně přeběhl k vládnímu táboru a umožnil fungování vlády. To bylo v dobách, kdy přeběhlictví bylo vzácnějším jevem než dnes. Další volební období se již začalo rozjíždět ve větším a současná vláda přes slib premiéra Nečase, že se o přeběhlíky v žádném případě opírat nebude, jich  má k dispozici nepočítaně. Aby Petr Kott nebyl průkopníkem i nadále, můžeme jen doufat.

Střety zájmů v komisích… 

Členové kulturní komise, kteří sami pořádají kulturní akce s grantovou podporou, působí na občana přirozeně podezíravého nedůvěryhodně. Z tohoto důvodu by podle mého názoru tuto funkci buď neměli zastávat, a nebo by neměli žádat o granty. Možná takové členství v komisi není přímo ve střetu zájmů, ale je to rozhodně ve střetu s politickou etikou (tak jak ji vnímám já). Nutno dodat, že se podezíravému občanovi s ohledem na trpké zkušenosti nelze divit.

Zákon § 83, odst. 2) novely, který říká: Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují tomu, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu, nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánů obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.

Projednávání takovéhoto střetu zájmů by tedy mělo být dohledatelné v zápisech ze zasedání komisí.

Pan Kolář byl prý zvolen především za Havíření… Hleď občane, jak si tvou důvěru vykládá tebou zvolený „nezávislý“ zastupitel. Ale jak má chudák pan zastupitel Kolář vědět, kdo ho vlastně zvolil, a co je tedy přáním jeho voličů? Vodítkem by mohl být volební program uskupení Krásná Jihlava, za kterou kandidoval. Případně se může řídit univerzálním řešením, kterým si mnoho nepřátel neudělá a pravděpodobně mu zajistí znovuzvolení…Inu čiňte tedy tři kroky doleva, jeden vzad, čtyři vpřed a doprava stačí jeden.

Pozor ale při svém konání na slib, který jste složil:

Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu města a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.

NOVÁ VLÁDA  SE STARÝMI POLITIKY.

Motto: nedělní ČT 1 a ČT 24.

Kdysi,  za socializmu,  se o Nové ekonomické politice,  mezi přáteli říkalo: „NOVÝ BORDEL SE STARÝMI KURVAMI“.

Na to  bych si nyní určitě nedovolil ani pomyslit, natož napsat, ale foneticky  je to  malebnější. Včerejší demonstrace v Praze požadovala pád vlády.  Myslím, že spíše k tomu nedojde.  Věřím, že rodiny našich poslanců rozhodně nebudou riskovat jejich platy, takže zvítězí jako vždy zdravý rozum.

Pokud snad nikoli,  je třeba udělat vše,  aby byly zvoleny zcela nové tváře. Výjimky u zvláště sympatických jsou  možné!Demokracii, ba ani té jihlavské příliš nerozumím.  Hlasy většiny a petice místních obyvatel na Březinkách?

Velká ukázka  – malé  demokracie!

Politických tanečků, žvanění a domlouvání politiků přes televizi již bylo dosti. Energie a čas poslanců se ztratí v jejich půtkách. Velké kauzy  jsou nedořešeny. Řeší se kolik platit za recept a miliardy mizí do podzemních toků,  vyvěrajících v neznámé zemi.

SOUČASNÝ POLITICKÝ MARASMUS BY MĚLA ŘEŠIT NEPOLITICKÁ VLÁDA ODBORNÍKŮ., viz Fišerova vláda.

Byla noblesní, úsporná ve vyjadřování. Měla by být složena z odborníků na úrovni vysokoškolských profesorů.Využít právních expertů pro vytvoření antikorupčního prostředí.  Dočasně – poněkud zprofanované slovo - třeba i švýcarských, nebo anglických kriminalistů, pokud možno bez vazeb na naše politiky a podsvětí. Blbost – že?

Také by to chtělo nepolitického prezidenta,  který by méně psal a více se staral o věci vezdejší.

Nemusel by nákladně získávat pero v zahraničí a jeho poradce komunikovat se Šloufem.

Hlasoval bych pro Profesora Švejnara, ten zahraniční pero už  má.

První jasnou diagnózu doby formuloval prezident Havel: „mafiánský kapitalismus s blbou náladou“.

Terapie zodpovědných?  Oposmlouva.  Ikona Gross, který se s Zemanem upřímně dívá do očí voličů, je  klasickou ukázkou kam vedou populistické  sliby.

SOUČASNÁ SITUACE JE VELMI NEBEZPEČNÁ PRO VZNIK POPULISMU! Viz. preference politických stran.

Myslím, že se uvádí, že i  Hitler využil složité situace a byl zvolen demokraticky!

PS.  za pozornost jistě stojí „konkurence“ – Jiřina Šiklová: Zaplaťme reformu z nakradených peněz!!!

Za mírné, leč autorsky podepsané, nadávky děkuje: Zdeněk Gryc

Na nízkou politickou kulturu si česká, moravská a slezská společnost snad již zvykla. Zvýšená prestiž politiků se příliš nekoná a další rána v utvrzení lhavosti „těch nahoře" se odehrála takřka v přímém přenosu minulý týden.

Dinosauří strany, jak někteří ODS a ČSSD nazývají, si své „vytrpěly" už dost. Mají za sebou tolik šílených excesů, faulů a prapodivného chování, že se u nich již člověk nediví ničemu. Netřeba připomínat Grossových (ČSSD) peněz na byt, Kocourkových (ODS) odkloněných peněz, Sobotkova (ČSSD) přiznání po vyhraných volbách, že sliby nelze splnit, protože byly mimo rámec reality, nebo dnes vládnoucí ODS a TOP 09, které dle programu nebudou zvyšovat daně.

Další velmi dobře mířenou ranou do trpělivosti voličů vyťal jistý pan Bárta z Věcí veřejných. Té strany, která vstoupila do politiky právě proti těm zprofanovaným dinosaurům. Ačkoliv pár minut před rozsudkem soudu slíbil, že v případě odsouzení odejde z politiky, pár hodin po odsouzení své rozhodnutí změnil. Jak řekl, poslanectví přece není žádná velká politika, tak proč z ní odcházet?

Pokleslá úroveň véčkařů by však neměla zastínit všechny další, kteří se na vytvoření abnormálně nízké důvěryhodnosti politiků podíleli již před lety. A zapomenout by se tedy nemělo ani na ty opravdu hodně staré kauzy. Jako třeba na vysočinského Miloše Zemana, který svého času „vyřešil" rozhodnutí soudu o omluvě šalamounsky: Omluvu v televizi zveřejnil, ale na tak krátkou několikavteřinovou dobu, že se nedala ani dočíst.

Po všech těch průšvizích politiků se chce jen zvolat: „Kde jste, nekompromisní a neohrožený žurnalisto Radku Johne s vemlouvavým hlasem, který jediný dokážete odhalovat hanebnost politiků?"